27. Kapitola - Nová rodina - obrázek

27. Kapitola - Nová rodina - obrázek

Ahojda. Nová kapitolka je tu. Snad se bude líbit, i když je toková no divná.Omlouvám se za chyby, kterých je tam určitě hafo, ale což se dá dělat.

Cítila jsem, jak mě ledový dotyk na mé tváři táhne ze snů zpět do reality. Povzdechla jsem si a přitiskla se k tomu doteku blíž. Chtěla jsem ještě spát, alespoň chviličku. Kousek ode mě se ozval pobavený smích, který mě úplně probral. Zvedla jsem hlavu z Edwardova klína, kde jsem ji doteď měla a rozhlédla se kolem. Byla jsem u Cullenových v obýváku a všichni jeho obyvatelé tu teď byli a pozorovali mě s Edwardem, i když mám takový pocit, že pozorovali jen mě.

            Podívala jsem se na Edwarda a snažila si vzpomenout, jak jsem se sem dostala. Poslední co si pamatuju, je ten rozhovor s Charliem. Při téhle vzpomínce mi vytryskli z očí slzy a já se vrhla Edwardovi kolem krku. Ten mě okamžitě uvěznil ve svém ledovém náručí a jednou rukou mi začal přejíždět po zádech. V další chvíli mě zaplavila vlna klidu – Jasper. Ještě dalších deset minut jsem setrvala v Edwardově objetí a pak se kousek odtáhla.

 „Promiň,“ pípla jsem.

 „To je v pořádku, Bells. To já bych se ti měl omlouvat,“ řekl zničeně.

 „To není pravda a ty to moc dobře víš,“ řekla jsem a můj smutek byl ten tam.

 „Nemáš hlad, Bello?“ zeptala se Esme a tím mě tak upozornila na sebe a zbytek rodiny.

 „Ani ne,“ řekla jsem a přesunula se na Edwardův klín.

            Edward se pousmál, obtočil své ruce kolem mého pasu a svou bradu položil na mé rameno.

 „Jak jsem se sem vlastně dostala?“ zeptala jsem se Edwarda po chvíli a sledovala Emmetta s Jasperem jak hrají nějakou videohru.

 „Když Charlie odešel, přišla jsi za námi. Alice ti nedovolila, abys pomáhala s balením, takže jsi si sedla na postel a usnula. Když ti Alice všechno sbalila, odnosila to do auta a odvezla to sem. Já jsem tě sem přinesl,“ odpověděl mi a několikrát mě políbil na krk.

 „Kde jsou ostatní?“ zeptala jsem se po chvíli, když mi došlo, že jsme v místnosti jen mi čtyři.

 „Carlisle musel do práce a Esme, Rosalie a Alice předělávají můj pokoj,“ řekl a já se na něj překvapeně otočila.

 „Alice řekla, že nebudeš spát na pohovce a já jí nedovolil, aby ti udělala vlastní pokoj, když bychom byli stejně v jednom a za rok a půl se budeme stěhovat,“ řekl na vysvětlenou a usmál se na mě.

 

***

 „Bells, musíš vstávat,“ ozval se mi u ucha melodický hlas.

 „Hm,“ zamumlala jsem v odpověď a přitáhla si peřinu blíž k sobě.

 „Musíš do školy,“ ozval se znovu ten hlas a něco ledového mi přejelo po tváři.

 „Jasně,“ řekla jsem, aniž bych si tak nějak uvědomovala význam všech těch slov.

 „Přijdeme pozdě,“ naléhal dál.

 „To nevadí,“ zamumlala jsem a snažila se vrátit zpátky ke snu, který se mi ještě před chvilkou zdál – k nádhernému snu.

            Už to vypadalo nadějně. Před očima se mi začala rýsovat nádherná louka porostlá zelenou trávou a letním kvítím, kousek od nás zurčel potůček, vysoko v korunách stromů zpívali ptáci, nebe bylo tyrkysově modré a uprostřed jsem stála já a Edward. Objímala jsem ho kolem krku a nakláněla se pro polibek, když tu najednou začalo poprchávat. Zvedla jsem tvář, ale na nebi nebyl jediný mráček. Najednou se Edward začal vytrácet a já probouzet.

Otevřela jsem oči a upřela pohled na Edwarda, který ležel vedle mě, v jedné ruce měl misku s vodou a tou druhou mi lehce cákal do obličeje. Zamračila jsem se na něj. Tak hezky to mohlo dopadnout, když se k oněm činům, které se odehrávali v předchozím snu, Edward zřejmě neměl. Od té noci to už nikdy nezašlo dál, než k polibkům a to jsem se snažila.

              Nosila jsem prádlo, co mi vybírala Alice. To samé s pyžamy a nočními košilkami a myslíte, že něco zabralo? Ne. Edward prostě nikdy dál nezašel. Jednou proto, že bych měla jít spát, po druhé musí za Carlislem a po třetí mi řekl, že mi prostě nechce ublížit. Zeptala jsem se ho, jestli má pocit, že mi ublížil tenkrát.

 „Ne, ale mohl bych.“

            Přesně takhle zněla jeho odpověď. Sebe samu jsem dokázala nějak uchlácholit – dělá to pro mé dobro a stačí mi vydržet jen něco přes rok a půl. Jenže s mým tělem to bylo těžší. Kdykoliv se mě Edward dotkl, nebo se se mnou dlouho líbal, začala jsem po něm toužit. A právě v té chvíli jsem se začali omlouvat jeden druhému. A posledních pár dní sem měla pocit, že jestli se něco nestane, tak asi umřu, neboť jsem po Edwardovi toužila asi jako feťák po heroinu, alkoholik po pití, hazardní hráč po penězích. Ale snažila jsem se to skrývat. Přesto to Jasperovi neuniklo a tudíž o tom věděla i Alice. A ta k mému překvapení stála na mé straně. Při jednom nákupu mě nechala hodinu zkoušet spodní prádlo – jedno odvážnější než druhé. Když jsem se zeptala, proč to musím všechno zkoušet, řekla mi, že Edward sice nemůže číst myšlenky mně, ale jí ano. Ten den jsem ho pak opravdu litovala.   

            Zvedla jsem se z postele a zamířila do koupelny, kde jsem už měla od Alice připravené oblečení – černé rifle, černé tílko a na to takové to tričko, které mi končilo těsně pod ňadry. Bylo bílé, olemované kožešinou. Před zrcadlem sem si spletla vlasy do copu a chvíli se na sebe dívala, než jsem vyšla ven. Edward už byl také oblečený. Měl na sobě bílou košili a rifle podobné těm mým. Když mě uviděl, usmál se a rozešel se ke mně.

 „Jsi nádherná,“ zašeptal a sklonil se, aby mě mohl políbit.

            V první chvíli jsem chtěla ucuknout, aby věděl, jaké to je, ale jakmile se jeho rty dotkly těch mých, byla jsem ztracená. Obtočila jsem mu ruce kolem krku a pomalu si ho přitahovala blíž k sobě. Pak se ode mě lehce odtáhnul.

 „Odpoledne ti nechá na parkovišti Rosalie svoje auto,“ řekl, vzal svojí i moji tašku a pomalu se rozešel ke dveřím.

 „Alice říkala, že by jsi chtěla jet na vánoční nákupy a my stejně musíme na lov, takže pojedeme hned po vyučování. Do rána bychom se měli vrátit, ale pro jistotu ti tu nechám svůj mobil,“ řekl sametovým hlasem a postavil přede mě talíř s míchanými vajíčky, které před chvílí udělala Esme.

 „Nejsem malá, Edwarde. Nějakou dobu sama doma vydržím,“ řekla jsem a pustila se do snídaně.

 „Já vím, jen mám o tebe strach, víš?“

            Přikývla jsem a oplatila mu úsměv a o něco později i polibek.

 

***

            Procházela jsem nákupním centrem a přemýšlela, co komu koupit. V tašce už jsem měla stříbrné náušnice – tři řetízky na jejichž konci byly modré kamínky – a k tomu podobný řetízek pro Rosalie. Byla to Alice, kdo mě na ně přivedl minulý týden, když jsme nakupovali oblečení. Řekla mi, že Ros by se určitě líbili. No snad má pravdu. Pro ni jsem měla černozlaté boty na podpatku a kabelku ve stejných barvách. Doufala jsem, že se jí to bude líbit, i když Alici by se asi líbili jakékoliv boty. U Jaspera jsem dlouho váhala. Alice mi vyprávěla, že byl dřív voják a že boj celkově se mu líbí. Na konec jsem mu v jednom malém obchůdku koupila dýku s černou zdobenou rukojetí a knihu o bojových umění. Myslím, že už je stejně všechny zná – měl na to dost času, ale snaha byla. U Emmetta to bylo asi nejednoduší. Byl něco jako přerostlé dítě, takže jsem věděla, že se vůbec nemusím stydět, když jsem mu koupila jednu novou videohru. Docela jsem se pobavila, když jsem četla o čem hra je na druhé straně obalu. Hlavní postava tam za účelem pomsty loví upíry, aby se dostal k vládci upírů, který za to vlastně může. Byla jsem jistá, že na tomhle se Emmett vyblbne. Carlislovi jsem v jednom antikvariátu koupila celkem starou knížku o přírodním léčitelství, ale měla jsem pro něj ještě celou kroniku z La Push, kterou mi Jacob pomohl přepsat. Měl jí v původním jazyce, ale Jacob mi k tomu sehnal i malý slovníček z jednoho indiánského obchůdku. Esme jsem koupila program do počítače, který používali hlavně architekti a stavbaři. Já jsem se sice v manuálu u něj moc nevyznala, ale věřila jsem, že ona si s tím poradí. S Edwardovým dárkem mi pomohla Alice A Rosalie. Nejdřív jsem byla ráda, že mi chtějí pomoct, ale když jsem zjistila, co si připravili – prý to bude společný dárek od nás třech. Šlo o kalendář s mými fotkami. Nejdřív jsem se asi půlhodinu červenala, ale nakonec jsem souhlasila a výsledek mě mile překvapil. Já sama jsem mu ještě koupila jedno CD, které by se mu mohlo líbit. Netřeba říkat, že mě na to přivedla opět Alice. Co bych si bez ní počala?

            Jacobovi jsem koupila velkého plyšového vlka, jako takovou recesi a malý medailónek do kterého jsem dala svou fotku. Nechtěla jsem,aby na mě zapomněl. Charliemu jsem koupila sadu háčků a třpytek. Vím, že ode mě asi nic nečeká, ale já jsem mu vděčná za to, co pro mě všechno udělal. Jeho dárek tam Jacobovi spolu s tím jeho, neboť Charlie bude trávit Vánoce u Billyho.

            Ptáte se, jak jsem to všechno zaplatila? Druhý den po tom, co jsemse nastěhovala ke Cullenům mi Edward vnutil kreditku. Prý jsem už vlastně Cullenová a hlavně jeho žena, tudíž mám právo k tomu, abych používala peníze rodiny. Nechtěla jsem, ale Edward mě přesvědčil. A nevím, komu víc se to přesvědčování líbilo.

            Domů jsem přijela kolem šesté. Venku už byla tma a ve vzduchu byl cítit sníh. Všechny dárky jsem schovala do velké krabice u Alice v pokoji. Díky své schopnosti věděla už předem co dostane, takže to bylo celkem jedno a před odjezdem mi sama řekla, ať si je schovám k ní. Došla jsem do koupelny v Edwardově a mém pokoji a začala napouštět vanu. Mezitím, než se napustila, jsem si z lednice vyndala bagetu a k ní jsem si uvařila horký čaj.

            Voda ve vaně byla horká a já v ní vydržela možná dvě hodiny. Horká voda mi uvolnila svaly, ale také mě unavila. Ručník, který jsem měla položený vedle umyvadla, jsem si obtočila kolem těla a vyčistila si zuby. Normálně do pokoje jen v ručníku nechodím – je tam totiž po většinu času Edward, ne že bych se před ním styděla, ale on se vždy ujišťuje, jestli mám v koupelně připravené oblečení, nebo jestli ho chci přinést. Otevřela jsem dveře a chlad, který vládl v pokoji, mě ovanul a po celém těle mi naskočila husí kůže.

            Najednou se otevřely dveře a já se s úlekem otočila a ručník se mi svezl k nohám.       

24.08.2009 13:04:49
aknelinka
Na postavy a místa v povídkách pocházejících z knih S. Meyerové a si nekladu žádná práva ani nárok.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one