Tak a je tu po hóóóódně dlouhé době nová kapitolka,která se mně osobně nelíbí, ale co, doufám, že se na mě nezlobíte. Opravdu se kaji. Mno, určitě tam je hodně chyb, ale snad neva.

PS:
Vím, že ten dům nevypadá jako dům Cullenových ve filmu, ale proč bych se měla řídit filmem či knížkou ( samozřejmě až na pár věcí) když tohle je můj svět
Pronájem nadstandardní vily Tišnov - 1

Sešla jsem do kuchyně. Bylo docela brzo,ale z okna jsem viděla Edwardovo auto, jak stojí před naším domem. Proč musí být tak dochvilný? Charlie seděl u stolu a dělal něco s pruty. Zase jde rybařit. Ne, že by mi to nějak vadilo.

 „Ehm, tati?“

 „Ano, holčičko, děje se něco?“ zeptal se a vzhlédl od prutů.

 „No, ehm, víš,“ no tak Bello, vyklop to. „Tak nějak chodím s Edwardem Cullenem a on by tě rád poznal,“ tak a je to venku. Bravo.

            Charlie odložil prut a zahleděl se mi do očí. Bylo mi nepříjemně, ale vydržela jsem to. Pak se usmál.

 „A kdy přijde?“

 „No, on čeká před domem, chtěli jsme si někam vyjet.“

 „Tak pro něj dojdi. A Belo?“ zarazil mě ještě na okamžik. „Jsem rád, že jsi zase začala žít.“

            Zírala jsem na něj. Nakonec jsem však jen zavrtěla hlavou a došla otevřít dveře, před kterými už čekal Edward. Usmál se na mě a lehce mě políbil na hřbet ruky.  Protočila jsem oči a zamířila do kuchyně.

 „Ehm, tati? Tati tohle je Edward, Edwarde můj táta Charlie.“

 „Moc mě těší pane Swane,“ řekl Edward a potřásl si s Charliem rukou.

 „Tak fajn, Tati zabav Edwarda na chvliku. Dojdu se převléct a pak můžeme vyrazit,“ skočila jsem jim do toho a odešla.

            Přiznávám bylo mi trapně. Nikdy jsem tohle nedělala. Máma vždycky věděla  o tom, když se mi nějaký kluk líbil, neboť jsem to s ním probrala. Ale Charlie byl úplně jiná kategorie.

            Když jsem sešla zpátky dolů, slyšela jsem jak se tomu ti dva smějí a jak Charlie říká : „Jo, na tohle má Bells talent.“

            Postavila jsem se mezi dveře a opřela se o futro. Chvíli jsem je sledovala a pak si odkašlala.

 „Nechci vás tušit, když se tak skvěle bavíte na můj účet, ale pokud jsem tě včera pochopila správně, tati, tak už máš pět minut zpoždění. A ty jsi mi včera říkal, Edwarde, že chceš vyjet brzy, ale pokud vás tohle baví víc, tak já vás nebudu rušit,“ řekla jsem ironicky a sledovala, jak Charlie nepatrně červená a jak se Edward kajícně usmívá.

 „Ehm, máš pravdu holčičko. Musím vyrazit, tak se mějte,“ popřál nám Charlie a zamířil ke dveřím.

 „Ty taky. A tati? Pokud uvidíš Jacoba, vyřiď mu, prosím, že ta středa platí.“

 „Dobře, vyřídím,“ řekl a odešel.

            Edward chvíli vyčkával a pak se zeptal : „Takže tuhle středu strávíš s Jakobem Blackem?“

 „Hm. Dole v La Push se poslední dobou děje něco divnýho. Jacob je pro mě jako bratr a pokud mu můžu pomoct,“ řekla jsem a pokrčila rameny.

 „Co se tam děje?“ zeptal se a zahleděl se mi do očí.

 „Když jsem tam byla naposled, říkal mi o jednom klukovi. Prý se chová divně a postupně se k němu přidávají Jakovi kamarádi a ještě několik kluků,“ odpověděla jsem mu a viděla, jak se jeho tvář najednou mění.

            Ještě před chvílí se usmíval, ale teď se mračil a v jeho očích jsem viděla strach.

 „Vím, že když ti to zakážu, tak mě stejně neposlechneš, ale mohl bych tě požádat, abys do La Push nejezdila?“ zeptal se a v jeho hlas byl plný naléhavosti.

 „Ale proč?“ ptala jsem se.

 „Může to tam pro tebe být nebezpečné. A Jacob, nebo někdo jiný by ti mohl ublížit,“ vysvětlil mi, ale já ho nechápala.

            Proč by mi Jacob chtěl ubližovat? Jsme nejlepší přátelé už od dětství. Jsme pomalu jak sourozenci. Jacob mi vždy zvedal náladu a dokázal mě rozesmát a teď, když trpí on bych se neměla pokoušet o to samé? Ne to jsem mu udělat nemohla. Edwarda sice miluji a nejspíš bych mu slíbila cokoli na světě, ale tohle ne. Tohle po mně nemohl chtít. Zakroutila jsem hlavou na znamení nesouhlasu. Povzdychl si.

 „Vím, že jsem ti slíbil, že si dnešek užijeme, ale musím si promluvit s Carlislem. Vadilo by ti moc, kdybychom to prohodili. Že bych tě dneska představil rodině a zítra by jsme si vyjeli?“ Zeptal se úzkostlivě.

Znovu jsem zakroutila hlavou.

            Edward vyndal svůj telefon a chvíli do něj mluvil. Mluvil rychle a potichu, takže jediné co jsem zaslechla, bylo: Alice, potíže, Bella, dneska a ostatní.

Celou dobu co jsme jeli se Edward mračil. Byla jsem si jistá, že kdybych mu slíbila, že se budu držet míli daleko od La Push, tak by jsme teď byli na cestě tam, kam mě chtěl Edward vzít, ale to jsem nemohla. Nikdy bych si to neodpustila.

Když jsem uviděla dům Cullenových, na chvíli jsem přestala dýchat. Stál daleko za městem v lese. Byl velký a velmi pěkný. Ale s porovnáním vnějšku vevnitř vypadal naprosto úchvatný. Bylo vidět, že ten kdo to tady zařizoval si dával hodně záležet, aby to tady vypadalo jako domov.

Edward mě zavedl do jedné z místností, kterou jsem odhadovala na obývák. Podlaha byla dřevěná a stěny vymalované světle modrou. Uprostřed stáli dvě pohovky, stolek a na stěně nad krbem vysela televize. Pak tam na stěnách viselo několik obrazů a všude možně po místnosti byly květiny. Na pohovkách seděli všichni Cullenovi.

Jasper s Alicí se na mě usmívali, takže mi došlo, že Jasperovi to už došlo. Emmett s Rosalie se tvářili překvapeně, ale pak se na jejich tvářích také objevil úsměv. A Carlisle s Esme se nejprve podívali na Edwarda, pak na mě a pak se na sebe usmáli. Prostě normální šťastná rodinka. No, Edward byl stále trochu napjatý, ale snažil se to skrývat.

 „Bello, to je Carlisle a Esme, moji rodiče. Ostatní znáš. Carlisli, Esme, tohle je Bella, moje přítelkyně,“ představil mě Edward své rodině.

            Esme se v tu chvíli usmála ještě víc a já se začala cítit divně.

 Rosalie, Alice. Co kdyby jste vzali Bellu nahoru a  ukázali jí to tam,“ řekl Edward a zadíval se na Carlisla.

            Věděla jsem, nebo tušila, co budou probírat. A já to chtěla taky vědět, chtěla jsem vědět, proč bych neměla jezdit do La Push, ale na hlas jsem nic neřekla a poslušně jsem s Alicí a Ros odešla nahoru do Alicina pokoje. Následující půl hodinu jsem strávila tím, že ze mě Rosalie tahala, jak dlouho spolu s Edwardem chodíme a pak přemýšlela o tom, proč na to nepřišla.

            A pak se objevil Edward.

10.01.2009 23:00:51
aknelinka
Na postavy a místa v povídkách pocházejících z knih S. Meyerové a si nekladu žádná práva ani nárok.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one